Z historie dílny
Zakladatel dílny Cyril Joch s rodinou |
Modrotisková dílna byla založena ve Strážnici v roce 1906 Cyrilem Jochem a navázala tak na starší místní tradici. Jednalo se o menší dílnu umístěnou v prostorách obytného domu rodiny v dnešní ulici J. Skácela. Na jejím provozu se podíleli manželé Cyril a Anna Jochovi. V roce 1914 Cyril Joch narukoval a po návratu z války vedl dílnu ještě šest let. Zaškoloval své tři syny a v řemesle vyučil synovce Josefa Gerstbergera. V roce 1924 však zemřel na tuberkulózu plic a dílnu po něm převzala jeho žena, jako mistr u ní působil Josef Gerstberger. Od roku 1934 se výrobě modrotisku začal plnou měrou věnovat prostřední syn František Joch se svou mladou ženou Miladou, který v roce 1941 dílnu zdědil. To bylo podnětem k tomu, aby prostorově nevyhovující provozovnu renovoval. Zastřešením dvora a vybudováním tiskárny, sušárny a krytého prostoru pro mandl a barvírnu tak rozrůstající se rodina získala více místa k obývání. Zároveň už dílna nebyla omezená jen na letní provoz a výroba se zvýšila.
Jochovi zhotovovali modrotiskovou metráž s regionálními vzory, která se tiskla na zakázku pro obyvatelky Strážnicka a nedalekého Horňácka a skalického Záhorí nebo se s nimi jezdilo na jarmarky do blízkého i vzdáleného okolí. Ze zakoupené metráže si ženy šily součástky ke svým tradičním krojům.
K zásadní změně v modrotiskařské práci došlo po komunistickém převratu, kdy byla v roce 1951 činnost dílny na nějakou dobu přerušena. Obnovena byla v roce 1954 zásluhou Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV). Tato organizace usilovala o zachování tradiční rukodělné práce, jejíž výrobky zároveň přizpůsobovala potřebám moderní společnosti. S Františkem Jochem tak začali spolupracovat výtvarníci, kteří aktualizovali modrotiskové vzory a zaváděli další nové úpravy modrotisku. Ze zabarvené metráže se šily oděvy reagující na aktuální módní trendy a zhotovovaly se dárkové předměty i zboží určené k vybavení interiéru. Produkce se tak výrazně zvýšila a na provozu dílny se kromě manželů Milady a Františka Jochových začal podílet také jejich syn František a Josef Gerstberger.
Po generační výměně v první polovině 70. let se vedoucím dílny stal František Joch ml. a rodinné příslušníky doplnili další pracovníci pocházející ze Strážnice. V roce 1982 se výroba modrotisku přesunula z již nevyhovujících prostor rodinného domu do nově postavené budovy nacházející se v téže ulici. Při modrotiskové provozovně zde byla zřízena i šicí dílna zpracovávající modrotiskovou metráž a prodejna výrobků ÚLUV Krásná jizba.
Milada Jochová při tzv. štrajchování, roztírání krycího popu |
V důsledku politického dění po pádu komunistického režimu Ústředí lidové umělecké výroby zaniklo a v roce 1993 byl zastaven také provoz strážnické dílny. Aby mohla být vrácena původním majitelům, vypracoval Sáva Joch, bratr modrotiskaře Františka Jocha ml., privatizační projekt, který byl v tomtéž roce schválen. Tím vznikla firma Arimo, spol. s r. o. skládající se ze dvou částí. V prvním dosud nevyužitém patře rozměrné budovy byla zřízena šicí dílna na výrobu halenek a později i povlečení. V přízemí pokračovala v provozu modrotisková dílna vedená Františkem Jochem ml. Výrobě se zde dále věnoval Jan Mička působící na daném pracovišti od 80. let. V roce 2015 se technologii modrotisku začala učit praneteř Františka Jocha ml. Gabriela Bartošková. V současnosti se zhotovování modrotiskové metráže věnují Jan Mička a Gabriela Bartošková. Hotový materiál upravují švadleny do podoby kusového zboží. Veškerý sortiment je nabízen v obchodě při strážnické provozovně a přes e-shop.
Dílna pracuje s tradičními formami i s částí matric, které jí zůstaly po zániku ÚLUV. Dílem si ponechala původní sortiment, který dle svých možností stále aktualizuje. Spolupracuje také s profesionálními výtvarníky a návrháři, kteří svým často experimentálním přístupem posouvají techniku modrotisku zase o něco dál.
Josef Gerstberger barvící modrotisk | František Joch ml. tiskne v prostorách nové dílny |